Umění jako zrcadlo světa

Umění není jen něco, co si pověsíte na zeď. Je to jazyk beze slov — způsob, jak porozumět sobě i světu kolem nás.

Takto vnímá umění Rainald Schumacher, zkušený kurátor a vášnivý zastánce současného umění. Společně s Nathalií Hoyos spravuje významné korporátní sbírky, například Art Collection Telekom společnosti Deutsche Telekom či uměleckou kolekci Evropské centrální banky. V rozhovoru sdílí své postřehy o síle umění, roli kurátora i o tom, jak vybudovat smysluplnou sbírku.

Jak vnímáte roli umění v dnešní společnosti?

Umění je mezinárodní jazyk — vizuální a emocionální — který překračuje hranice mluvené řeči. Dobré umění zpochybňuje naše vnímání světa i nás samých. Nutí nás přemýšlet o našich přesvědčeních a předpokladech, což je v dnešní komplikované době obzvlášť důležité. Umění může fungovat jako určitá korektura — hlas podporující otevřenost a dialog. Je to jeden z nejsilnějších nástrojů, které máme k dispozici, abychom udělali svět o něco lepším.

Jaká je vaše role jako kurátora? Jak můžete pomoci zlepšit svět?

Kurátorujeme výstavy a prezentujeme umělecká díla v různých kontextech. Současné umění často reaguje na historii a na tvorbu jiných umělců, čímž vytváří komplexní příběh. Naším úkolem je zpřístupnit jej — nabídnout vodítka, která lidem pomohou najít si vlastní výklad. Zároveň úzce spolupracujeme s umělci, abychom jejich díla prezentovali efektivně a smysluplně, v návaznosti na každodenní život i širší společenské otázky.

To děláte i v rámci korporátních sbírek. Můžete uvést příklad, třeba Art Collection Telekom?

Na Art Collection Telekom pracujeme už více než deset let. Od počátku jsme si všimli, že umělci z východní Evropy jsou v mezinárodním uměleckém diskurzu nedostatečně zastoupeni. Přitom tvoří polovinu Evropy — a přesto je pro mnoho lidí tato oblast neznámým územím. Cílem sbírky bylo — a stále je — podpořit tyto umělce a galerie a vytvořit platformu — jakési okno — do tohoto bohatého a různorodého regionu. Každá země má svou vlastní historii a vývoj, a sbírka chce přispět k hlubšímu porozumění napříč Evropou.

Liší se váš přístup ke kurátorství u veřejných a soukromých sbírek?

Ano. Veřejné sbírky často nesou historickou odpovědnost a drží se zavedených dějinných linií. Soukromé sbírky naproti tomu odrážejí osobní zájmy a individualitu. Soukromý sběratel není vázán tradicí a může se rozhodovat podle emocí, instinktu nebo vlastního vidění světa.

Jakou radu byste dal někomu, kdo si chce vybudovat vlastní sbírku?

Začněte tím, že uvidíte co nejvíce umění — navštěvujte galerie, ateliéry, veletrhy a výstavy. Čtěte knihy, sledujte umělce online. Znalost vám pomůže překročit rámec prvního dojmu a rozvinout hlubší porozumění. Ptejte se sami sebe: „Proč se mi to líbí? Proč mě to oslovuje?“ Naučte se zpochybňovat své první dojmy. Sbírání umění je i cestou k poznání sebe sama.

Jak pomáháte sběratelům při rozhodování?

Děláme rešerše, hledáme další díla daného umělce a sdílíme jak fakta, tak osobní postřehy. Je to dialog. Nejde o finanční spekulace, ale o to, zda má dílo potenciál zůstat relevantní i za 10 nebo 15 let — pro sběratele, společnost i dějiny umění.

Jak se podle vás za poslední dvě dekády proměnil svět umění?

Dnes je skutečně globální. Před dvaceti či třiceti lety byl důraz kladen především na Evropu a USA, s občasným zájmem o Japonsko či Čínu. Dnes jsou stejně výrazní umělci z Indonésie, Tchaj-wanu, Afriky, Islandu nebo Rumunska. Už není možné obsáhnout celý umělecký svět — musíte si najít svůj směr a ponořit se do něj naplno.

Máte pestré zkušenosti z různých oblastí světa umění. Můžete nám o své cestě říct víc?

Vystudoval jsem dějiny umění a uvažoval jsem i o studiu na umělecké škole. Šest let jsem pracoval jako ateliérový asistent Gerharda Richtera, kde jsem získal zkušenosti s produkcí výstav, psaní publikací, zkrátka spoluprací mezi umělcem, galeriemi a institucemi. Poté jsem nastoupil do galerie Barbary Gladstone v New Yorku, což mi umožnilo poznat komerční stránku umění. Následně jsem pracoval pro soukromou sbírku Goetz v Mnichově. Tyto zkušenosti — z ateliéru, galerie i soukromé sbírky — mi pomohly pochopit různorodé zájmy a dynamiku uměleckého světa. Dnes se společně s Nathalií Hoyos snažíme tyto perspektivy vyvažovat a pracovat především ve prospěch samotného umění.