Co stojí za úspěchem megagalerií?

Megagalerie jsou komerční galerie s obrovským rozsahem aktivit a pobočkami po celém světě. Jejich infrastruktura i výstavy se často vyrovnají standardům běžných velkých muzeí.

Za průkopníka mezi „megagaleristy“ lze považovat Larryho Gagosiana, jehož úspěšný příběh přirovnal deník The Guardian k příběhu Starbucksu. Svou galerii zaměřenou na moderní a současné umění založil v roce 1980. Dnes zaměstnává na 300 lidí v 19 výstavních prostorách v Evropě, USA a Asii. Vedle prodeje obrazů se soustředí také na vzdělávání a financuje vlastní nakladatelství. Podobně fungují i Pace Gallery, Hauser & Wirth, Galerie Thaddaeus Ropac a David Zwirner Gallery. Všechny cílí na primární a sekundární trhy, účastní se významných veletrhů (ArtBasel, Frieze) a zastupují ty nejlepší umělce na trhu. Není tajemstvím, že si spolu navzájem konkurují, a proto musí neustále hledat nové způsoby, jak být o krok napřed.

Progresivita, inovace a vzdělávání. Abyste byli konkurenceschopní, musíte sledovat aktuální trendy a přizpůsobovat se novým podmínkám. Vloni přidala Pace Gallery na svou NTF platformu významného umělce Jeffa Koonse. Galerie Hauser & Wirth se namísto budování nových výstavních prostor zaměřila na restaurování starých architektonických skvostů – v červnu získala ocenění European Heritage Award 2022 za spolupráci na přestavbě námořní nemocnice z 18. století na nové muzeum. Organizuje a spolupořádá také několik workshopů a seminářů, například Big Draw Festival oceněný v roce 2018.

Ocenění zaměstnanců za dobrou práci. V Gagosian Gallery dostávají zaměstnanci 10% provizi z uzavřených smluv. Ti, kterým se podaří přivést do galerie umělce světové úrovně, získají bonus a dodatečných 10 % z prodeje jeho prací. Podporou soupeření mezi zaměstnanci se galerii Gagosian podařilo získat hned několik světových uměleckých děl. David Zwirner Gallery se zase naopak pyšní podporou kolegiální atmosféry. Aby se vyhnuli vnitřním konfliktům, musí se zaměstnanci řídit psaným kodexem chování, který si Zwirner chrání jako obchodní tajemství.

Řízení společnosti. Činnost megagalerií často připomíná fungování velkých korporací. David Zwirner na tomto principu postavil svou snahu o systematizaci obchodu s uměním a učinil ho tak efektivnějším, transparentnějším a uspořádanějším. Takové procesy zároveň vyžadují, aby majitelé plně důvěřovali svým ředitelům poboček rozmístěných po celém světě, neboť jsou to právě oni, kdo zajišťuje každodenní chod galerie a udržuje kontakty s umělci a sběrateli, což činí z HR klíčovou složku společnosti. Většina megagalerií také využívá profesionálních PR agentur, aby jim pomohly systematicky budovat jejich image, a to jak v tištěné, tak v digitální podobě.

Budování a rozvíjení vztahů. Bez naplňování zásady „Musíš znát svého klienta“ by to nešlo. Ty nejúspěšnější galerie rozumějí specifickým potřebám svých klientů a připravují jim produkty a služby na míru podle jejich individuálních preferencí, čímž si s nimi vytvářejí dlouhodobý a plodný vztah. Zásadní je také osobní přístup. Larry Gagosian je známý svými osobními schůzkami s těmi nejdůležitějšími klienty.

Úspěšné megagalerie představují komplexní systém vystavěný na všech výše zmíněných hodnotách a zásadách – požadované výsledky však přinese jedině jejich vyvážená kombinace. Klíčem k vedení úspěšné galerie je inspirovat se těmito přístupy a zároveň vytvářet svou vlastní identitu. Většina megagalerií aktivně podporuje veřejné muzejní výstavy, podílí se na významných akademických výzkumech, nabízí nejrůznější programy a stipendia a obohacují celý kulturní svět vydáváním kvalitní literatury.