Jaká jsou úskalí sběratelství ve střední a východní Evropě? O vlastní sbírce i nejnovějším projektu jsme hovořili s Jane Neal.
Jane Neal si získala pověst přední odbornice na současnou uměleckou scénu ve střední a východní Evropě. Podle listu The Evening Standard objevila celou generaci mladých rumunských umělců, včetně dnes již světoznámého Adriana Ghenie. V rámci online lekce programu EduArt Start vysvětlila účastníkům specifika umění tohoto regionu, představila nejnovější projekt, rozproudila ale také živou diskuzi o sběratelství. Pár postřehů vám přinášíme níže.
Co stálo na počátku zájmu západních sběratelů o umění střední a východní Evropy?
Ještě relativně nedávno bylo pro umělce poměrně obtížné prosadit se na mezinárodní scéně. Na Západě panoval názor, že východoevropské umění je jaksi zpátečnické a slouží socialismu prostřednictvím socialistického realismu, zatímco Západ produkuje nové a progresivní konceptuální umění postavené na filozofii a kulturní teorii. Místní umělci však dokázali zvládnout malířské a sochařské řemeslo na profesionální úrovni, měli skvělé znalosti dějin umění a teorie a současně do tohoto mixu vnášeli i nové koncepty. Jakmile si západní sběratelé tyto výhody uvědomili, velmi je to zaujalo!
Jací umělci aktuálně stojí za povšimnutí?
Mezi mé oblíbence patří Radu Oreian, Ion Grigorescu, Matouš Háša, Adam Štech či Gabriela Vanga. Jejich jedinečný přínos si zaslouží uznání a podporu.
Jaké další faktory ovlivňují rozkvět umění a úspěšnost samotných autorů?
Obecně se umění daří, když je buď vláda poměrně liberální a podporuje kulturu, nebo naopak, když není, a umělci a tvůrci jsou nuceni reagovat na její konzervatismus, sdružovat se a bojovat za svou práci. Ve střední a východní Evropě tvoří opravdu zajímaví umělci. Tento region je známý tím, že produkuje zejména řadu významných malířů. Aby se místní umělecká scéna dostala na skutečně mezinárodní úroveň, musí motivovat nové a stávající sběratele k podpoře svých umělců a galerií. Tito sběratelé zase musí pochopit, že jejich umělci musí získat jak místní, tak mezinárodní profil.
Jste Vy sama sběratelkou? Co byste doporučila začínajícím sběratelům?
Má sbírka je zaměřena zejména na práce na papíře. Myslím, že je velmi důležité mít z toho hlavně radost. Důvěřujte ve svůj instinkt. Zeptejte se sami sebe: „Jaké dílo bych si odnesl/a z hořícího domu?” Které má pro vás největší emocionální hodnotu? Umění má velkou transformační sílu.
Váš nejnovější projekt nese název „Seeing Red“ a vznikl ve spolupráci s poradkyní v oblastí umění Fru Tholstrup pro londýnskou aukční síň Phillips. Výstava představuje více než 70 děl umělců, kteří zkoumají, jaké je to „vidět rudě“. Jak vznikla prvotní myšlenka ji uspořádat?
Úplně původně jsem chtěla výstavou navázat na přerušený dialog mezi modernismem a uměleckými směry počátku 20. století. Vypracovala jsem tedy na toto téma teoretickou esej, kterou jsem ukázala kolegyni Fru Tholstrup, která vychází z více byznysově zaměřeného prostředí. Během jedné z diskuzí o projektu nad současnou globální situací prohlásila, že jí „vidí rudě“. A to se stalo katalyzátorem pro transformaci projektu.
Jak jste s tímto motivem pracovaly dál?
Červená barva může mít mnoho významů – vášeň, láska, zlost – a historicky hrála významnou roli například během duchovních rituálů. Červená je také často symbolem moci. Vyzvaly jsme proto autory, aby toto téma umělecky ztvárnili. Výsledkem je pestrá škála děl napříč technikami, od těch klasických až po méně tradiční, jako třeba vůně renomovaného parfuméra nebo autorské čtení básníka. Mezi dalšími umělci jsou zastoupeni David Brian Smith, Attila Szűcs, Helen Beard, Marina Abramović a další. Jednotlivá díla si můžete prohlédnout do 24. března 2024 ve výstavních prostorách aukčního domu Phillips nebo online.