Kloubit v sobě musí estetické potěšení i finanční návratnost. Sběratelství Viktora nadchlo poměrně rychle a nyní jeho kolekce čítá již pěknou řádku děl.
Viktor dostal svůj první obraz darem. Bylo to krátce poté, co se mu zdi jeho bytu začaly zdát moc prázdné. Během svého dětství byl totiž zvyklý, že domácnost vždy zdobily obrazy. „Později jsme si se ženou koupili v aukci další dílo a tak to vlastně začalo. Chtěl jsem se zkrátka na něco hezkého dívat a zároveň mít pocit, že jsem smysluplně uložil peníze,“ přibližuje Viktor své sběratelské začátky.
V průběhu dvou let načerpal mnoho znalostí, a to i prostřednictvím programu EduArt Start pro začínající sběratele. V rámci něj navštívil spolu s dalšími účastníky galerie, aukční domy i ateliéry umělců a začal se o sběratelství aktivně zajímat. „Co se týče umění, jsem určitě o něco moudřejší, než tomu bylo dříve. Pravdou ale je, že pokaždé když chci nějaký obraz koupit, radím se o tom s Barborou Půlpánovou z EduArt Experience,“ přiznává Viktor.
Při koupi Viktor vždy dodržuje určitá pravidla. Nepořizuje si například více než jedno umělcovo dílo ze stejného období. Při vytváření sbírky se snaží najít balanc mezi tvůrci na počátku jejich kariéry a těmi, kteří jsou již zastoupeni ve známých českých sbírkách. Dílo, které má v plánu zakoupit, pro něj musí být vizuálně atraktivní, nicméně každá akvizice musí dávat alespoň určitý ekonomický smysl. „Ve chvíli, kdy existuje indicie o budoucím růstu ceny díla, je to pro mě signál, že je taková koupě rozumná. Potřebuji vědět, že kdyby se cokoliv dělo, obrazy s klidem prodám a peníze se mi vrátí,“ vysvětluje Viktor.
V současné době žádný ze svých obrazů prodávat neplánuje, a to i proto, že pro něj investice do umění představuje poměrně stabilní a dlouhodobé uložení peněz. Jeho cílem je vytvořit smysluplnou sbírku současného českého umění. „Vzhledem k našemu rychlému tempu si myslím, že bychom během pár let mohli mít ve sbírce desítky děl,“ uvádí Viktor na závěr.