Zorientovat se na trhu s uměním nemusí být náročné

Barbora Půlpánová s psíkem Hermanem před obrazem od Martina Matouška a u sochy Ondřeje Filípka. Foto: Kateřina Šípková, CzechDesign.

Od založení EduArt Experience v roce 2021 prošlo programy více než 120 studentů z řad podnikatelů, manažerů, právníků, kreativců i spousty dalších zajímavých profesí. Zpočátku nesourodou skupinku spojily počáteční sběratelské potíže, které jim kurz pomáhá vyřešit.

Báro, z jakých důvodů Tě lidé nejčastěji vyhledávají?

Nejčastěji za mnou přicházejí lidé v situaci, kdy si chtějí pořídit umělecké dílo, ale trh s uměním se jim jeví přinejmenším jako nepřehledný. Neví, na kterou galerii se obrátit, jakého umělce oslovit, jsou bezradní z množství nabídek a nevěří si, že by dokázali posoudit hodnotu či investiční potenciál díla. Bojí se takříkajíc šlápnout vedle.

Co radíš těmto nováčkům? Jak jim pomáháš zorientovat se v tak komplexní problematice?

Protože jde zpravidla o lidi z byznysového prostředí, kteří rádi dělají informovaná rozhodnutí, doporučuji jim náš program pro začátečníky EduArt Start, v rámci kterého získají povědomí o všech aspektech trhu s uměním. Je to pro ně nejen prvotní investice do vlastního vzdělání v oblasti uměleckého trhu, ale také zážitek, který mohou sdílet s dalšími účastníky. Teorie se kloubí s praxí, což je podle mě nejefektivnější způsob, jak získat komplexní náhled na celou problematiku. Lektory v našich programech jsou špičky v oboru: galeristé, majitelé aukčních síní, kurátoři, velcí sběratelé a také samotní umělci. Procházíme depozitáře, výstavy, ateliéry. Navíc díky online lekcím máme možnost vyslechnout si i rady a tipy zahraničních expertů a významných světových hráčů a získat tak širší kontext.

Jaká nejčastější mylná přesvědčení vyvracíš?

Nejtypičtější mýtus je ten, že umění je nutně drahé a pouze pro elity. Takto to opravdu není. Už s malou počáteční sumou lze pořídit velmi kvalitní díla a s kombinací štěstí, dobré strategie a schopnosti vystihnout trendy, se vám může stát, že se vámi vybraný autor v budoucnu příjemně zhodnotí.

S jakou nejpalčivější otázkou začínající sběratelé přicházejí?

Chtějí slyšet konkrétní jména: koho kupovat a do čeho investovat. Kdybychom jim to ale hned prozradili, připravili bychom je o tu zábavnou cestu poznávání (smích). Co můžeme komukoliv zaručit, je to, že je nikdy do žádné koupě nutit nebudeme. Fungujeme jako jakýsi kurátor kvality a směrovka, chcete - li. Zájemce naučíme vyznat se na trhu natolik, aby získali veškeré potřebné nástroje a sebevědomí k tomu učinit poučené rozhodnutí dle vlastního vkusu. Tím, že poznávají odlišné přístupy v umělecké tvorbě, pestré názory na sběratelství i různé byznys modely vedení galerií a reprezentace umělců, si vytvářejí komplexní obrázek a daleko lépe chápou celé to soukolí, které trh uvádí do pohybu.

Jak lidé půlroční program hodnotí? Co si odnáší?

Říkají, že se cítí jistější a více věří svému úsudku, když si pořizují umělecké dílo. Co je ale pro mě radostné pozorovat, je komunita, která se okolo EduArt tvoří. Lidé spolu sdílí nejen radost a vzájemné rady a postřehy, ale organicky tu pro řadu z nich vznikají také pracovní vazby a byznysové příležitosti. Často právě kvůli těmto vztahům lidí se společným zájmem pokračují s EduArt jako členové Klubu nebo si s námi občas vyjedou na výlety do zahraničí. Komunitní rozměr a přátelská atmosféra je ta nejoceňovanější přidaná hodnota.

EduArt je již možné absolvovat nejen v Praze ale i v Bratislavě. Vnímáš nějaké rozdíly v přístupu ke sběratelství mezi českými a slovenskými účastníky?

Řekla bych, že Slovensko v oblasti soukromého sběratelství nyní najíždí na vlnu, na které bylo Česko před několika lety. Jde také o ještě menší trh, takže mi dává smysl české a slovenské aktivity propojovat, ideálně jim dávat nějaký širší, například středo a východoevropský, kontext. Věřím, že se to bude postupně dařit a že obě scény budou nadále růst a začínajících sběratelů bude přibývat.

Nadcházející program EduArt Start začíná v Praze i v Bratislavě v září a hlásit se je možné již nyní.