Začátek sbírky reflektující společné vzpomínky manželů

Zpočátku měla obavy, že tento kurz není pro ni, protože jí chybí teoretické vzdělání. Ty se však brzy rozplynuly a Veronika nejvíce ocenila právě možnost pronikat do světa umění ve velmi neformální a přátelské atmosféře. Otevřené diskuze s odborníky o zákulisí fungování trhu s uměním i se samotnými umělci o jejich tvorbě bylo pro ni přesně tou inspirací, kterou hledala. V rámci programu získala nejen nové znalosti o umění, ale stala se také součástí komunity lidí s podobným zájmem. Vzájemná podpora a sdílení rad a zážitků s ostatními nadšenci jsou pro ni nepostradatelnou součástí jejího uměleckého putování. I proto se stala záhy členkou EduArt Klubu.

Při výběru uměleckých děl se Veronika snaží kombinovat intuici s investičním hlediskem. Dá na zprostředkovaná doporučení odborníků, umělce následně sleduje a doplňuje si o nich informace z dalších zdrojů. Když přemýšlí nad svou budoucí sbírkou, chtěla by se zaměřit na současné výtvarníky tvořící napříč různými technikami. Pokud jde o nějaké jednotící téma, inklinuje k přírodním vědám a geologii. V tom ji pravděpodobně ovlivnil dědečkův koníček v podobě sbírání drahých kamenů. Na druhou stranu ale Veronika přiznává, že se s postupujícími EduArt aktivitami její vkus proměňuje. Cílem pro ni ale každopádně je vybudovat s manželem sbírku umění, která bude plná příběhů umělců a jejich děl, jež budou reflektovat jejich vzájemné vzpomínky. Vtáhnout svou druhou polovičku do světa umění se jí již díky jednomu z výletů EduArtu podařilo, v ateliéru Adama Kašpara na Jesenicku si společně vybrali svůj první olej na plátně s detailem kapradiny.

Úplně první umělecký kousek ale Veronika pořídila sama a bylo to velmi spontánní rozhodnutí. Na koupi sochy od Ondřeje Filípka vzpomíná jako na velmi vzrušující a zábavný zážitek provázený trochou prosecca a obrovskou vlnou euforie. Betonovou postavu následně pojmenovali Otto a od té doby je neoddělitelnou součástí jejich domova a každodenního života. Tato akvizice Veroniku ještě více přesvědčila, že umění pro ni není pouze investicí, ale také zdrojem každodenní radosti, kterou může sdílet i s lidmi okolo sebe.